Půda bez živin je neúrodná. Neznáme-li půdu na své zahradě, nevíme, čemu se v ní bude dařit. Základem úspěchu v pěstování je poznat půdu. Rozbory půdy důležité u zakládání zahrady. Rozbory lze zadat zemědělským ústavům. Půda musí být zdravá. Hlavní druhy půdy: písčitá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, sprašová, jílovitá, hlinitá, vápnitá, kamenitá, humusovitá a ornice.
I půda je živý organismus
Půda stejně jako rostlinný porost jsou živé organismy. Žijí v nich bakterie, řasy, prvoci, dešťovky i houby. Jakmile si půdu takto představíme, snáze porozumíme vnitřním pochodům v její vrchní vrstvě. I ty nejmenší živé organismy potřebují pro látkovou výměnu humus. Ten se tvoří tlením živočišných a rostlinných zbytků.
Co je zdravá zahradní půda a jak ji poznat
Odborná terminologie takto charakterizuje půdu s dobrou strukturou, dostatečnou zásobou živin, vyváženou s obsahem živného humusu. Laicky řečeno se jedná o úrodnou zahradní půdu dobře udržující vláhu, provzdušněnou, s kyprou ornicí volně přecházející do spodní zeminy. Je to půda schopná postarat se dlouhodobě o harmonickou výživu rostlin.
Nejen proto, abychom se vyvarovali zklamání, ale hlavně proto, abychom vůbec něco na své zahradě vypěstovali, vyplatí se znát dobře svou zahradní půdu. Jakmile ji totiž budeme znát, můžeme ji vylepšovat. Základem každé půdy je hlína, písek a jíl. Tyto prvky jsou v různých půdních typech zastoupeny v jiném poměru. Neznáme-li složení půdy na své zahradě, můžeme zadat půdní rozbor některému kontrolnímu a zkušebnímu zemědělskému ústavu v naší republice. Ohledně půdy nám poradí také pražská laboratoř ČZS (Českého zahrádkářského svazu).
[irp]
Vlastní jednoduchý půdní rozbor
Zvláště zakládáme-li zahradu, je více než vhodné znát půdní složení na daném pozemku. Jakmile se s ním seznámíme, můžeme mu přizpůsobit výběr rostlinstva, které zde hodláme pěstovat. Jednoduchou zkoušku, která nám vyhodnotí půdní složení, si můžeme provést i sami doma.
Jak na jednoduchý test půdy
Nejprve si připravíme vysokou úzkou sklenici a tu budeme postupně plnit. Nejprve vložíme ¼ obsahu půdy bez humusu odebrané z hloubky mezi 20 až 50 cm. Do ¾ doplníme sklenici vodou a vše důkladně protřepeme. Pak zeminu necháme usadit. Nejdříve se usadí hrubý písek. Další vrstvu vytvoří jíl a až nakonec jemná hlína. Humusovité látky se budou vznášet nejdéle, budou plavat ve vrchní vrstvě vody. Tato jednoduchá zkouška nám poměrně přesně napoví, jaký je procentuální podíl té které látky v naší zahradní půdě.
[hana-code-insert name=’seznam‘ /]
Komentáře
komentářů