Amarylis je pokojová rostlina ozdobná květy. K nám byla dovežena z Jižní Ameriky. Amarylis, kterému se v češtině říká také hvězdník, je mezi pěstiteli relativně známá rostlina. Jeho květy trychtýřovitého tvaru vyrůstají na květním stvolu po dvou tak, že jsou navzájem otočeny na opačnou stranu. Jako pokojová rostlina je Amarylis pěstován mnoho desítek let a tak neudiví velký počet odrůd, který byl za tu dobu vyšlechtěn. K nejkrásnějším patří např. odrůdy Red lion se sytě červenými květy, Susan s květy růžovými nebo Mont Blanc, jehož sněhobílé květy se skvěle hodí do každého pokoje.
Jak pěstovat Amarylis
Pěstování hvězdníku není nikterak náročné. Prvním krokem je nákup cibulek. Aby byl tento krok úspěšný, nakupujte cibulky jen u dobře zavedeného prodejce, jakým je u nás např. obchod Osiva-semena.cz. Cibulky můžeme sázet kdykoliv v období od začátku listopadu až do konce dubna. Záleží na tom, kdy cibulky koupíme a jestli jsou narašené. Cibulky vysazujeme do písčitého substrátu, kterým naplníme květináč o průměru 11 až 12 cm. Cibulky do nich vysazujeme jednotlivě tak, aby zhruba jednou polovinou vězely v substrátu a horní polovina, aby nad povrch substrátu vyčnívala.
Péče o Amarylis
Péče o Amarylis je jednoduchá. Rostlina není náročná na zálivku ani hnojení. Amarylis vykvétá v zimě a brzy na jaře, ale k tomu je v průběhu září a října zapotřebí zalévání ukončit. Rostliny po té zhruba na deset týdnů necháme v suchu, dobré je je umístit do chladnější místnosti (s teplotou kolem 5 °C). Omezení zálivky se přirozeně projeví žloutnutím a usycháním listů, které posléze odstřihneme. Po uplynutí období vegetačního klidu rostliny opět přemístíme na světlé místo o normální pokojové teplotě a když se objeví květní pupen, začneme opět zalévat. Květy se nachází na poměrně dlouhém květním stvolu, který kvůli své mohutnosti někdy vyžaduje oporu. Po odkvětu květy i se stvolem odstřihneme a rostlinu pohnojíme.
Amarylis není potřeba přesazovat každoročně, nejvhodnějším obdobím je pro tento úkon ale doba po skončení fáze vegetačního klidu nebo období rašení cibule. Optimální pěstební substrát je směsí listovky, písku a pařeništní zeminy. Jeho reakce by měla být kyselejší (pH 5,5 až 6,0). Cibulky zasazujeme do kruhových květináčů tak, aby mezi jejím obvodem a stěnami květináče vznikly cca 2 cm volného prostoru. Při této příležitosti bychom neměli opomenout zkontrolovat kořenový systém. Zdravé kořeny se poznají podle bílé barvy, kořeny suché, které mají na průřezu hnědou barvu, při přesazování odstraníme. Více než na nedostatek vody je Amaralis citlivý k jejímu nadbytku, proto je dno květináče vhodné vyplnit drenážním materiálem.
Při zálivce je potřeba řídit se vlhkostí substrátu. Zaléváme, až když povrch zeminy vyschne do hloubky 1 až 2 cm. Amarylis je bez vody schopen vydržet poměrně dlouho a tudíž není nutné zalévat častěji než jednou za 3 dny, často stačí týdenní interval. Při zalévání je potřeba se vyhnout kropení na špičku cibule.
Amarylis je rostlina jako stvořená pro intenzivně osluněné parapety, které jsou kvůli přemíře slunečního svitu pro většinu dalších pokojových rostlin již nevhodné. Během letního období, je možné i venkovní umístění. Je však podmíněno tím, že teploty v noci nesmějí klesnou pod 10 °C. Déletrvající zamokření může způsobit hnilobu kořenů a citlivost rostlin k parazitům a k houbovým onemocněním, proto je při studeném a deštivém počasí venkovní pěstování potřeba přerušit. Přesto je Amarylis odolnou rostlinou, která při dodržení základních pravidel pěstování žádnými parazity ani chorobami netrpí. Je to rostlina velmi vhodná i pro začátečníky.
Komentáře
komentářů