Brambory dnes představují jednu z nejdůležitějších zemědělských plodin, přičemž většinu lidí ani nenapadne, že se jedná o rostlinu, která se v Evropě objevila až po objevení Ameriky. Širšího rozšíření se jí pak dostalo teprve začátkem 19. století. Zásluhou brambor se mohli Evropané vyhnout řadě hladomorů, které by jinak nastaly.
Rané brambory se sklízí do konce června, pozdní po tomto datu
Podle období sklizně se brambory jednoduše dělí na rané a pozdní. Jak již jejich označení napovídá, nejdůležitější rozdíl mezi nimi tkví v tom, že rané brambory se sklízí do 30. června, kdežto pozdní po tomto datu. Rané brambory mají totiž poměrně krátkou dobu, která je potřeba k dozrání hlíz. U velmi raných brambor se jedná o časový úsek zhruba 90 dní, u raných je to 100-110 dní. Naopak pozdní brambory dozrají zhruba za 120-150 dní.
Na talíř se hodí spíše rané brambory
Uvádí se, že velmi rané brambory se mají sázet mezi 20.-31. březnem. Sklizeň se uskutečňuje v době, kdy hlízy mají konzumní velikost alespoň 28 mm. Již z termínu sadby je zřejmé, že raným bramborám se kvůli klimatickým podmínkám daří hlavně v nížinných polohách. Typickým rysem raných brambor je jejich nedozrálá loupající se tenká slupka. V porovnání s pozdními bramborami obsahují menší množství škrobu, a naopak více bílkovin a vody.
Nejoblíbenější druhy raných a pozdních brambor
Rané brambory se zpravidla konzumují v průběhu léta. U nás jsou nejpopulárnější odrůdy DALI, GALA, MARABEL nebo KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY. Pozdní odrůdy brambor se hodí spíše pro průmyslové zpracování a sklízejí se až ve druhé polovině září. Známé jsou odrůdy ANTÓNIA, JELLY, MARENA nebo TOSCA, když poslední jmenovaná pochází z Dolního Rakouska a vyniká vzhlednými hlízami se žlutou dužinou a výbornou chutí. Pro domácí pěstování na zahrádce ale pozdní brambory obecně doporučit nelze.