Ačkoli to asi není ta nejradostnější zpráva, sklizením úrody podzimní práce na zahradě zdaleka nekončí. Právě naopak – nyní je ten nejlepší čas se o půdu pořádně postarat a zvýšit své šance na bohatou příští sezonu. Necháme-li záhonky ležet ladem, ovládne je plevel, se kterým budeme muset bojovat možná i po několik dalších let. Jak se tomu vyhnout?
Dodat živiny
Jelikož zemina po celé produktivní období krmila naše plodiny, měli bychom se snažit jí nějaké živiny vrátit zpět, aby měla z čeho podporovat úrodu příští. Nejlepším řešením je na záhonky po sklizení zeleniny zasít rychle rostoucí plodiny, jako je například řepka nebo hořčice, které během několika dní povyrostou natolik, že je po rozdrcení sekačkou můžeme mělce zarýt do země jako zelené hnojivo. Na to je však v průběhu podzimu už pozdě, vystačíme si tedy s pořádnou vrstvou posekané trávy nebo kompostu, stejně tak do hlíny můžeme zarýt zeleninové zbytky, listí nebo rozdrcené větvičky a stonky.
Zrýt či nezrýt, to je oč tu běží
Co se týče rytí, objevují se dost protichůdné názory. Například japonský filozof Masanobu Fukuoka na odporu k rytí postavil celý svůj koncept přírodního zemědělství, které nazval zemědělstvím „nicnedělání“. Jednak je ale japonské podnebí pro zahrádkáře mnohem příznivější než to české, jednak mu zdokonalení všech potřebných technik a procesů trvalo bezmála celý život. Čeští zahrádkáři se proto obvykle drží klasických postupů. Ať se však rozhodnete jakkoli, z půdy je potřeba odstranit plevel.
Přistoupíme-li k rytí, základem je kvalitní rýč, se kterým práce půjde jako po másle. Zeminu ryjeme do hrubých brázd a tak, aby se otočila vždy jen o 90 stupňů místo 180.
Osadit i na zimu?
Záhonky samozřejmě můžeme osadit i před zimou, v tom případě ale pro vyživení půdy nesmíme použít hnůj, který by se nestihl rozložit a nové rostliny by spálil. Po zrytí půdy vzniklé hroudy rozbijeme rýčem a po odstranění veškerého plevele urovnáme hráběmi. Záhony bychom měli nechat minimálně dva týdny odpočinout.