Salát se svou křehkostí, šťavnatostí a dobrou stravitelností patří k nejoblíbenějším zeleninovým druhů. A nemusí se jednat jen o klasické saláty hlávkové. Druhů je více a ty mají odlišný vzhled, vlastnosti i nároky na pěstování. nejlépe chutná ten doma vypěstovaný, čerstvě uříznutý. Pče o něj není složitá, ale musí být pravidelná. Milé je, že křupavé listy dosáhnou konzumní zralostí velmi rychle, některé druhy můžete sklízet už měsíc po výsadbě.
Salátové nároky
Rostlina musí mít kvalitní hlinitopísčitou půdu, která se dobře prohřívá a má dostatek živin. Poloha by měla být osluněná.
Aby byl salát křehký a nevybíhal do květu, musí růst co nejrychleji, potřebuje proto pravidelnou zálivku dostatečným množstvím vody a rychle přístupné živiny. Nejlepší je na záhony zapravit už na podzim vrstvu kompostu. nejste-li odpůrci hnojení, přihnojte rostliny po ujmutí kombinovanými hnojivy a ledkem vápenatým.
Při předpěstování sadby se jako výsevní substrát nejlépe osvědčila jemná rašelina. Semínka vysejte mělce do truhlíku, až vytvoří pravé lístky, přepikýrujte je do sponu 4×4 nebo do sadbovačů. Teplotu udržujte v rozmezí 16 – 20 °C, v noci nad 5 °C. Na záhon je vysaďte, až budou mít alespoň 4 pravé listy. Při přímém výsevu na záhon semínka vysévejte do řádků nebo po špetkách a po jejich vzejití projednoťte.
Hlávkový salát (Lactuca sativa L. var.capitata)
Klasický hlávkový salát má široké listy, které vytvářejí celkem uzavřené hlávky. řada odrůd je zbarvena od světle zelené přes červenou až po tmavě hnědou, dále se liší podle určení na rané, letní, podzimní odrůdy a k rychlení.
Nelze vysévat přímo na záhon, sazenice se musí koupit nebo předpěstovat z výsevu (to zabere asi 40 dní, lednové výsevy až 2 měsíce). Sázi se do sponu cca 25×25 cm, sklízí se podle ročního období za měsíc až dva. Nehodí se pro pěstování v horkých letních dnech.
Listový salát ( Lactuca sativa L. var crispa)
Salát listový nevytváří pevnou hlávku, ale skupenství listů v růžici. Listy bývají hodně zkadeřené, v případě dubáčku mají tvar dubového listu, barva je obvykle svěže zelená, někdy načervenalá.
Rostou nejrychleji, vysévají se postupně. Za vhodných podmínek lze sklízet už za měsíc po výsadbě, předpěstování sadby trvá asi 3 týdny. Pěstební spon je 20 – 25×25 cm.
Ledový salát ( Lactuca sativa L. var capitata nidus Jaggeri)
Křehký, ale přitom tuhý je salát ledový. Název dostal podle lesklého, jakoby skelného povrchu listů. Je odolný proti vybíhaní do květu. Hlávky mohou připomínat zelí, jsou kulovité, kompaktní a poměrně těžké, listy přiléhají těsně na sebe a jsou většinou světle zelené.
Pěstuje se dlouho, od výsadby do sklizně potřebuje běžně dva měsíce. sazenice si předpěstujte, od konce dubna můžete vysévat přímo na záhon. Pěstební spon je 35×40 cm.
Římský salát ( Lactuca sativa var. longifolia)
Pekingskému zelí se podobá salát římský. Obvykle vytváří vyšší elipsovité hlávky, tmavě zelené, ale i červené barvy. Listy jsou pevné a křupavé, hodí se i k tepelnému zpracování.
Salát je náročnější na teplo, dubnové a květnové výsevy proto chraňte textilií. Vysévejte přímo na záhon do sponu 30×30 cm, sklízet budete asi za 80 dní. Kvalitnější zelenina je z pozdně letních výsevů.
Chřestový salát ( Lactuca sativa var.angustana)
Opomíjený čínksy chřestový salát vytváří až 5 cm silné dužnaté stonky s jemnou dužinou a chutí podobnou okurce. Listy jsou hořké a nekonzumují se.
Sázejí se nejlépe v pozdním létě do hustšího sponu, asi 30 cm od sebe, rostou do výšky.
[hana-code-insert name=’seznam‘ /]