Třezalka tečkovaná je velice uznávanou a účinnou léčivkou. Nejedná se o rostlinu s vysokými nároky na pěstování. Třezalka navíc nezaostává ani jako okrasná rostlina a je proto vhodná do každé zahrady. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) patří do čeledi třezalkovitých (Hypericaceae). Jedná se poměrně statnou bylinu, která dorůstá do výšky kolem 70, případně až 100 cm. Třezalku poznáme snadno v období kvetení podle charakteristicky žlutých kvítků. Květy jsou pravidelné, pětičetné. Obsahují barvivo hypericin, které dokáže obarvit textil a bylo příčinou červeného zabarvení mléka u domácích zvířat, jenž tyto rostliny na pastvě pozřely. Třezalka je charakteristická i svými listy, které mají červenofialové tečky (viz druhové pojmenování) – díky tomuto znaku poznáme třezalku kdykoliv.
Bylo řečeno v úvodu, že třezalka je léčivá rostlina, to je i hlavní účel jejího pěstování. Jaké jsou však její účinky? Především je to bylina s výrazným uklidňujícím účinkem. Dobře známy jsou její schopnosti potlačovat stres, úzkost, depresi a léčit nespavost. Proto je také častou součástí bylinkových čajů. V lidovém léčitelství je třezalka považována za bylinu přímo kouzelnou, která účinně léčí kožní onemocnění, exémy a popáleniny, dokáže působit proti bakteriím a hnisavým onemocněním a má příznivý vliv na gynekologické záněty a na stěny cév.
V souvislosti s novými poznatky je však zároveň důležité upozornit, že kvůli silným účinkům není vhodné, aby třezalku užívali osoby mající nízký tlak, trpící cukrovkou nebo osoby se zhoubným onemocněním. Užívání současně s jinými léčivy je třeba také konzultovat s lékařem.
Pokud si chcete léčivé účinky třezalky ověřit osobně, není nic jednoduššího, než si tuto rostlinu vypěstovat. Nejvhodnějším způsobem množení třezalky je výsev semen, která můžete pořídit např. na stránkách semenářského obchodu www.osiva-semena.cz. Optimální je uskutečnit výsev v době, kdy ještě mohou semena v půdě vymrznout. Mráz totiž zvýší podíl celkově vyklíčených semen. Říjen je tedy ideálním měsícem.
Jakmile rostliny na jaře vzejdou, už máme v podstatě vyhráno. Třezalka není rostlina náročná na stanovištní podmínky a během vegetace nevyžaduje přehnanou péči ani z naší strany. Ačkoliv snese téměř všechny druhy půd, nejlépe prospívá na propustných půdách s neutrální nebo mírně vyšší hodnotou pH. Z hlediska expozice je pro třezalku optimální slunné stanoviště, případně stanoviště v polostínu. Během vegetační sezony třezalka mnoho vody nespotřebuje, zaléváme ji proto jen při dlouhém období beze srážek. Protože je třezalka plně mrazuvzdorná, na podzim ani během zimy nepotřebuje žádnou speciální ochranu.
Třezalkovou nať sklízíme v období květu. Prakticky je možné nať sklízet v průběhu celého léta. Třezalku sklízíme tím způsobem, že seřezáváme pouze horní část květy (cca 20 až 30 cm), které jsou z hlediska obsahu léčivých látek na rostlině nejcennější (spodní část rostliny navíc později dřevnatí). Nať sušíme ve svázaných snopečcích při teplotě až 35 °C. Důležité je, aby sušení probíhalo na suchém místě, na které však nesvítí slunce. Tyto podmínky s výjimkou teploty, která může být nižší, je potřeba zajistit i při skladování již usušené natě.
bylinky na zahradku určitě patří a kdo nemá zahrádku může mít aspon na balkone v nejakem peknem kvetinaci
Je možné z třezalky udělat i normální čaj? Nebo je výluh?
i na čaj je dobrá 🙂
Látky obsažené v třezalce jsou mohutnými induktory jaterních enzymů, třezalka může mít závažné a nepředvídatelné interakce s celou řadou běžně používaných léčiv, např. včetně snížení účinku hormonálních antikoncepčních přípravků.
Roste v celé Evropě kromě arktického pásma, na východ až k Jeniseji, v severozápadní Číně, Malé Asii, v Africe v pohoří Atlas, druhotně v mírných a subtropických pásmech celého světa. V České republice je hojná od nížin do podhorských oblastí.