Kosatec zahradní na našich zahrádkách už dlouhou dobu patří mezi nejpěstovanější rostliny. Jeho přednosti spočívají především ve velkém výběru barev květenství a v nenáročnosti na pěstování. Díky tomu se budou vyjímat v každé zahrádce, obzvláště pak v kombinaci se stříbřitými okrasnými travami. Celkový počet kultivarů a hybridů převyšuje u kosatce počet jednoho tisíce. K velmi krásným patří např. kosatec síťkovaný (Iris reticulata), který rozkvétá koncem zimy časně zjara výrazně modrými květy, bílými květy se žlutým pruhem kvete zase kosatec bílý.
Většina kosatců vykvétá brzy na jaře, často hned, jakmile roztají poslední zbytky sněhu. Proto je třeba kosatce vysazovat s předstihem už na konci léta nebo na začátku podzimu. Na záhony vysazujeme oddenky asi 50 cm od sebe, u nízkých druhů na vzdálenost cca 25 až 30 cm. Půda by měla být propustná hlinito-písčitá o neutrálním nebo mírně zásaditém pH. Záhony je vhodné před výsadbou kvalitně zpracovat, hnojení dusíkatými hnojivy a čerstvou mrvou však není vhodné.
Oddenky se vysazují mělce, jejich horní část by se po výsadbě měla nacházet v úrovni terénu, případně i nad povrchem. Méně zkušení pěstitelé mnohdy oddenky vysadí příliš hluboko a rostliny pak v důsledku toho špatně rostou a kvetou. Pokud máme oddenky s dlouhými kořeny, je vhodné je zkrátit tak, aby nedocházelo k jejich vyčnívání na povrch nebo aby nebyly v půdě různě pokrouceny. Kořeny se snažíme co nejvíce rozprostřít do stran, protože čím více kořenů, tím rychleji rostliny zakoření. Po výsadbě záhon zalijeme a případně i zastíníme.
Výsadby kosatců v průběhu vegetační sezony odplevelujeme a mělce kypříme. Na začátku vegetace rostliny přihnojujeme univerzálním hnojivem se sníženým obsahem dusíku a na jejím konci hnojivem obsahujícím draslík a fosfor. Odkvetlé stvoly odstraňujeme až u samého oddenku. U oddenku odřezáváme i postupně usychající listy. V našich klimatických podmínkách většina odrůd kosatců přečkává zimní období dobře. Pouze ve vyšších polohách je vhodné oddenky některých méně odolných odrůd přikrýt chvojím. Zakrytí je vhodné především první rok po výsadbě.
Kosatce jsou rostliny vyžadující dostatek slunce.
Nejvíce vláhy potřebují kosatce na jaře, proto bychom je, zvláště pokud dlouho neprší, měli v tomto období zalévat. Letní sucha kosatce zvládají dobře, naopak příliš vlhká a stinná stanoviště v kombinaci s těžkými jílovitými půdami jsou nevhodná. V méně příznivých podmínkách je možné vylehčit půdu pomocí říčního písku, případně kosatce pěstovat na vyvýšených záhonech nebo ve svahu.
Zpravidla třetím rokem v optimálních podmínkách vyroste z každého oddenku celý trs rostlin. Po třech až čtyřech letech proto kosatce přesazujeme. Nejvhodnějším obdobím pro přesazování kosatců je červenec a srpen, protože na konci srpna a v září nastává u kosatců období intenzivního růstu. Při přesazování také můžeme kosatce rozdělovat, přičemž je třeba nově vzniklým rostlinám zastřihnout listy.
Kosatce bezpochyby patří mezi ty rostliny, jejichž pěstování má na našich zahrádkách dlouhou tradici. Pěstovaly je už naše babičky a i v současné době patří mezi nejkrásnější trvalky u nás. Vzhledem k nenáročnosti na prostředí a k tomu, jak málo péče vyžadují, jejich pěstování určitě za vyzkoušení stojí – co myslíte?
[hana-code-insert name=’seznam‘ /]
Nedaří se mi kosatce vypěstovat. Pořád jsou to zakrslíci, nevíte kde může být problém?