Mít na zahradě vlastní studnu se vyplatilo vždy, ale v dnešní době to platí dvojnásob. O zásobárny nechlorované vody, kterou lze využívat jako pitnou i užitkovou, je zájem nejen kvůli zdražování kohoutkové vody, ale také z praktických důvodů. Když dojde k havárii na vodovodu, vlastníci studny mohou bez problémů nadále fungovat, jako kdyby se vůbec nic nedělo. Otázkou však je, jaký způsob hloubení zvolit. Je lepší kopat, nebo vrtat?
Kopaná studna
V minulosti neexistovaly technologie, které by umožnily vyhloubení vrtané studny, a nezbývalo, než se ke zdroji vody prokopat. I proto se kopané studny nachází především u nemovitostí staršího data. Obvykle se nekope hlouběji než do 10 metrů a je třeba počítat s finanční i časovou náročností.
Výhodou kopané studny je vyšší vydatnost, která ovšem závisí na množství srážek. Pokud počasí přeje, drží se v ní poměrně hodně vody, ale během období sucha či holomrazů může dojít k opaku. A protože slouží k jímání vody z mělčích vrstev, nelze očekávat vysokou kvalitu. Snadno se do ní mohou dostat nečistoty z bezprostředního okolí či hnojiva.
Vrtaná studna
Fenomén dnešní doby – to je vrtaná studna, díky které se dokážeme vypořádat s nedostatkem podzemní vody. Sahá do hloubky několika desítek metru a její realizace většinou netrvá déle než 1-2 dny. Podmínkou je zajištění přístupu pro vrtnou techniku. Samotná výstavba není náročná.
Výhody vrtané studny souvisí s hloubkou vrtu. Nekvalitní vodu z mělčích vrstev je možné zcela izolovat a čerpat mnohem kvalitnější vodu, která je navíc k dispozici v relativně stabilním množství.
Verdikt přesto není jednoznačný. Ačkoliv se dnes většina lidí přiklání k vrtané studni, definitivnímu rozhodnutí by měla předcházet konzultace s odborníky. Ti na základě hydrogeologického průzkumu posoudí, jaký typ studny je vhodný právě pro daný pozemek.